1 00:00:01,000 --> 00:00:05,000 Většina z hvězd ve vesmíru je malých a nenápadných 2 00:00:05,000 --> 00:00:09,000 a na konci vyhasnou bez dramatických scén. 3 00:00:10,000 --> 00:00:14,000 Některé ale při svém zániku pořádně rozsvítí oblohu 4 00:00:14,000 --> 00:00:19,000 a přitom nám nejen řeknou mnohé o životě hvězd - 5 00:00:19,000 --> 00:00:23,000 také tvoří stavební kameny života 6 00:00:23,000 --> 00:00:28,000 a pomáhají nám rozplést celou historii vesmíru. 7 00:00:45,000 --> 00:00:48,000 Epizoda 64: Na konci je vždycky třesk! 8 00:00:48,000 --> 00:00:51,000 ...zapálení doktora J 9 00:00:53,000 --> 00:00:56,000 Uvádí Dr. J, alias Dr. Joe Liske 10 00:00:58,000 --> 00:01:04,000 V naší Galaxii - Mléčné dráze - je asi 200 miliard hvězd. 11 00:01:04,000 --> 00:01:08,000 Ve skutečnosti nikdo neví kolik přesně. 12 00:01:10,000 --> 00:01:14,000 Jedno však víme jistě: malá skupina hvězd 13 00:01:14,000 --> 00:01:19,000 si přisvojuje nepřiměřený vliv na zbytek Galaxie. 14 00:01:19,000 --> 00:01:23,000 Podobné hvězdy v cizích galaxiích nás poučily v mnohém co víme 15 00:01:23,000 --> 00:01:25,000 o vývoji vesmíru. 16 00:01:26,000 --> 00:01:29,000 Jsou to hvězdy, které svůj život končí jako supernovy. 17 00:01:29,000 --> 00:01:34,000 To je téma, k němuž Hubblův teleskop výrazně přispěl už po 18 00:01:34,000 --> 00:01:37,000 vynesení do vesmíru v roce 1990. 19 00:01:38,000 --> 00:01:42,000 Supernovy dnes dělíme do dvou kategorií. 20 00:01:42,000 --> 00:01:45,000 Abychom pochopili první kategorii, 21 00:01:45,000 --> 00:01:50,000 musíme si říci, že hvězda je ve skutečnosti věc křehké rovnováhy. 22 00:01:50,000 --> 00:01:54,000 Tlak pocházející od nukleárních reakcí v jádru hvězdy 23 00:01:54,000 --> 00:01:57,000 je v rovnováze s gravitací. 24 00:01:57,000 --> 00:02:01,000 Když velmi hmotné hvězdě dojde jaderné palivo, 25 00:02:01,000 --> 00:02:04,000 prudce v jejím jádru klesne tlak, 26 00:02:04,000 --> 00:02:06,000 hvězda se začne hroutit 27 00:02:06,000 --> 00:02:07,000 a nakonec exploduje! 28 00:02:08,000 --> 00:02:12,000 V dalším typu supernov hrají roli bílí trpaslíci. 29 00:02:12,000 --> 00:02:15,000 Jsou to zbytky hvězd podobných našemu Slunci. 30 00:02:15,000 --> 00:02:19,000 Bílý trpaslík je obvykle docela stabilní, 31 00:02:19,000 --> 00:02:22,000 ale pokud se nachází blízko jiné hvězdy, 32 00:02:22,000 --> 00:02:25,000 může si sousedka z bílého trpaslíka přitahovat látku, 33 00:02:25,000 --> 00:02:28,000 čímž postupně narůstá její hmotnost 34 00:02:28,000 --> 00:02:30,000 ...až nakonec... 35 00:02:30,000 --> 00:02:34,000 ...dosáhne kritické hranice pro termonukleární... 36 00:02:34,000 --> 00:02:36,000 explozi! 37 00:02:39,000 --> 00:02:42,000 Supernovy jsou vzácné. 38 00:02:42,000 --> 00:02:48,000 V galaxie jako je ta naše jich můžeme očekávat několik za století. 39 00:02:48,000 --> 00:02:53,000 Zatím poslední byla v Mléčné dráze pozorována v roce 1604 40 00:02:53,000 --> 00:03:00,000 slavným astronomem Johannem Keplerem několik roků před vynalezením dalekohledu. 41 00:03:02,000 --> 00:03:06,000 Víme, že od té doby došlo k mnoha explozím 42 00:03:06,000 --> 00:03:09,000 supernov v Mléčné dráze. 43 00:03:09,000 --> 00:03:12,000 Protože můžeme pozorovat pozůstatky, jež po sobě zanechaly. 44 00:03:12,000 --> 00:03:15,000 Ale nikdy jsme neviděli přímo samotné exploze, 45 00:03:15,000 --> 00:03:18,000 protože nám je zahalil prach 46 00:03:18,000 --> 00:03:23,000 a tak platí skutečnost, že v Mléčné dráze nebyla 47 00:03:23,000 --> 00:03:28,000 od doby vynálezu dalekohledu pozorována žádná supernova. 48 00:03:28,000 --> 00:03:31,000 Astronomové se namísto čekání s rukama v klíně 49 00:03:31,000 --> 00:03:34,000 rozhodli zvýšit svoje šance 50 00:03:34,000 --> 00:03:38,000 rozšířením pozorování mimo naši Galaxii. 51 00:03:38,000 --> 00:03:42,000 A protože mluvíme o pozorování malých a vzdálených jevů, 52 00:03:42,000 --> 00:03:47,000 potřebujeme dalekohled, který poskytuje mimořádně ostrý obraz: 53 00:03:47,000 --> 00:03:50,000 jako Hubblův teleskop. 54 00:03:51,000 --> 00:03:56,000 Nejznámější supernova, kterou Hubblův teleskop pozoroval, 55 00:03:56,000 --> 00:04:01,000 doprovázela zánik hvězdy ve Velkém Magellanově mračnu. 56 00:04:01,000 --> 00:04:06,000 Světlo exploze dosáhlo Země v roce 1987, 57 00:04:06,000 --> 00:04:10,000 několik let před vypuštěním Hubblova teleskopu. 58 00:04:10,000 --> 00:04:16,000 Ale od té doby Hubble už po čtvrt století sleduje vývoj supernovy. 59 00:04:16,000 --> 00:04:20,000 Jeho snímky jsou zlatým standardem při studiu tohoto jevu. 60 00:04:21,000 --> 00:04:26,000 Astronomové mohli velmi detailně zkoumat složitý průběh exploze, 61 00:04:26,000 --> 00:04:33,000 sledovat, jak rázová vlna explodující hvězdy interaguje s okolním plynem, 62 00:04:33,000 --> 00:04:35,000 a nutí jej vydávat záření. 63 00:04:37,000 --> 00:04:43,000 Vzdálenější supernovy nemohly být pozorovány stejně detailně jako 1987A, 64 00:04:43,000 --> 00:04:45,000 ale i v jejich případě je Hubble velkým přínosem. 65 00:04:46,000 --> 00:04:50,000 Například: protože je Hubble na oběžné dráze více než 20 roků, 66 00:04:50,000 --> 00:04:55,000 mohli astronomové pořídit snímky galaxií před a po explozích 67 00:04:55,000 --> 00:04:59,000 a díky tomu pátrat po předchůdcích supernov. 68 00:04:59,000 --> 00:05:02,000 Tyto typy pozorování nám mohou hodně říci 69 00:05:02,000 --> 00:05:06,000 o podmínkách v okolí předchůdců bezprostředně před explozí. 70 00:05:10,000 --> 00:05:14,000 Stejně tak nás poučí o hvězdách, jež právě zanikají. 71 00:05:14,000 --> 00:05:18,000 Supernovy jsou mocný nástroj zkoumání kosmu. 72 00:05:18,000 --> 00:05:22,000 Supernovy způsobené explodujícími bílými trpaslíky 73 00:05:22,000 --> 00:05:28,000 mají jednu zvláštní vlastnost: vždycky mají stejnou vlastní jasnost. 74 00:05:32,000 --> 00:05:38,000 To znamená, že jasnost, kterou pozorujeme, je měřítkem vzdálenosti. 75 00:05:38,000 --> 00:05:45,000 Je to podobné jako s pouličními lampami - ty blízké jsou jasné, ty vzdálené slabé. 76 00:05:54,000 --> 00:05:57,000 Supernovy jsou extrémně jasné. 77 00:05:57,000 --> 00:06:03,000 Jsou ve skutečnosti tak svítivé, že obvykle přezáří celou galaxii 78 00:06:03,000 --> 00:06:10,000 a díky tomu je můžeme snadno zaznamenat i ve velkých kosmologických vzdálenostech. 79 00:06:10,000 --> 00:06:14,000 V roce 2011 dostaly Nobelovu cenu za fyziku dva týmy, 80 00:06:14,000 --> 00:06:19,000 jež pomocí měření jasnosti supernov zjišťovaly jejich vzdálenosti 81 00:06:19,000 --> 00:06:25,000 a zjistily, že vzdálené supernovy jsou překvapivě slabé, 82 00:06:25,000 --> 00:06:29,000 což může znamenat jedině to, že jsou mnohem dál než se předpokládalo. 83 00:06:29,000 --> 00:06:33,000 Tehdy jsme už věděli, že se vesmír rozpíná, 84 00:06:33,000 --> 00:06:38,000 ale z tohoto výzkumu plyne, že expanze ve skutečnosti zrychluje. 85 00:06:38,000 --> 00:06:41,000 A to bylo naprosté překvapení. 86 00:06:42,000 --> 00:06:45,000 Je to opravdu špičková věda 87 00:06:45,000 --> 00:06:48,000 a astronomové pokračují ve studiu vzdálených supernov, 88 00:06:48,000 --> 00:06:51,000 aby lépe porozuměli rozpínání vesmíru. 89 00:06:51,000 --> 00:06:54,000 A Hubble v tom hraje velkou roli. 90 00:06:54,000 --> 00:07:00,000 Nedávno překonal další milník, když objevil dosud nejvzdálenější supernovu tohoto typu. 91 00:07:00,000 --> 00:07:08,000 Je tak daleko, že její světlo k nám letí 9 miliard roků - 92 00:07:08,000 --> 00:07:11,000 to jsou asi dvě třetiny stáří vesmíru. 93 00:07:15,000 --> 00:07:23,000 V blízkém okolí zase Hubble hrál velkou roli při zobrazování trosek zanechaných supernovami. 94 00:07:23,000 --> 00:07:28,000 I když supernova zasvítí jen na krátkou dobu 95 00:07:28,000 --> 00:07:32,000 a postup její rázové vlny můžeme sledovat jen pár let, 96 00:07:32,000 --> 00:07:36,000 zaprášené zbytky plynu vydrží po tisíciletí. 97 00:07:39,000 --> 00:07:45,000 Vliv na okolní mezihvězdný plyn přetrvává ještě déle. 98 00:07:45,000 --> 00:07:51,000 Ačkoli žádnou explozi supernovy v naší galaxii nebylo možné pozorovat dalekohledem, 99 00:07:51,000 --> 00:07:54,000 spousta pozůstatků supernov pozorována byla. 100 00:07:56,000 --> 00:08:01,000 Ostré obrazy jejich složité struktury pořízené Hubblovým teleskopem 101 00:08:01,000 --> 00:08:06,000 nám pomáhají zmapovat procesy, které probíhají při jejich vzniku. 102 00:08:08,000 --> 00:08:16,000 A navíc, pozůstatky jsou důležitou připomínkou velké role, již hrají supernovy ve všem okolo nás. 103 00:08:16,000 --> 00:08:24,000 Nukleární reakce uvnitř hvězd a při jejich explozích jsou zdrojem většiny chemických prvků v přírodě. 104 00:08:24,000 --> 00:08:27,000 Včetně uhlíku v našich tělech, kyslíku jejž dýcháme, 105 00:08:27,000 --> 00:08:32,000 a železa a křemíku v planetě, na níž žijeme. 106 00:08:32,000 --> 00:08:36,000 A tak, kromě toho, že nás učí o minulosti i budoucnosti expanze vesmíru, 107 00:08:36,000 --> 00:08:41,000 učí nás supernovy i něco mnohem důležitějšího. 108 00:08:41,000 --> 00:08:45,000 Říkají nám, odkud jsme vzešli. 109 00:08:45,000 --> 00:08:48,000 Dr. J se loučí a končí i dnešní Hubblecast. 110 00:08:48,000 --> 00:08:52,000 Opět jsme viděli, že příroda překonala naši představivost. 111 00:08:54,000 --> 00:08:58,000 Hubblecast produkuje ESA/Hubble na Evropské jižní observatoři v Německu. 112 00:08:58,000 --> 00:09:04,000 Projekt Hubblova teleskopu vznikl na základě mezinárodní spolupráce NASA a Evropské kosmické agentury. 113 00:09:04,000 --> 00:09:08,000 www.spacetelescope.org 114 00:09:12,000 --> 00:09:15,000 Text titulků ESA/Hubble. Překlad: Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové