1 00:00:00,880 --> 00:00:07,260 Není téma, jež by fascinovalo jak astronomy, tak veřejnost, více než exoplanety. 2 00:00:07,260 --> 00:00:12,520 Jak vypadají? Mohli bychom tam dýchat? Je na nich možný život? 3 00:00:12,520 --> 00:00:20,220 Abychom na tyto otázky odpověděli, musíme detekovat a studovat atmosféry těchto vzdálených objektů. 4 00:00:34,260 --> 00:00:38,780 Atmosféra exoplanety nám může přinést velké množství informací. 5 00:00:39,820 --> 00:00:43,740 Stanoví-li složení a hustotu atmosféry, 6 00:00:43,740 --> 00:00:49,900 mohou astronomové odvodit mnohé další vlastnosti, jako je teplota planety, 7 00:00:49,900 --> 00:00:54,940 atmosférický tlak, a to, zda je planeta vhodná pro život. 8 00:00:57,000 --> 00:01:02,320 Ale studium atmosfér exoplanet, není snadný úkol. 9 00:01:02,320 --> 00:01:08,520 Planety nevyzařují své vlastní světlo a ve srovnání s mateřskými hvězdami jsou malé. 10 00:01:11,680 --> 00:01:17,840 Jediný způsob, jak studovat atmosféru exoplanety, je sledování světla mateřské hvězdy, 11 00:01:17,840 --> 00:01:23,500 když exoplaneta přechází mezi Zemí a mateřskou hvězdou - tento jev nazýváme tranzit. 12 00:01:24,900 --> 00:01:31,540 Při tranzitu prochází nepatrný zlomek světla hvězdy atmosférou planety 13 00:01:31,540 --> 00:01:34,860 a interaguje s chemickými prvky, z nichž je složena. 14 00:01:35,580 --> 00:01:41,700 Každý atom a molekula v atmosféře absorbuje světlo v určitých vlnových délkách, 15 00:01:41,700 --> 00:01:44,680 zatímco jiné vlnové délky propouští. 16 00:01:49,660 --> 00:01:52,900 Pozorováním světla hvězdy během tranzitu 17 00:01:52,900 --> 00:01:58,780 mohou astronomové najít otisk atmosféry exoplanety ve spektru hvězdy. 18 00:01:59,260 --> 00:02:04,500 Každý prvek vytváří charakteristické tmavé linie - absorpční čáry - ve spektru. 19 00:02:05,000 --> 00:02:11,240 A tyto čáry fungují jako chemické otisky prstů, které vypovídají o složení atmosféry. 20 00:02:11,240 --> 00:02:16,960 Čím silnější je čára, tím více je daného prvku v atmosféře. 21 00:02:19,480 --> 00:02:26,180 Ale i ty nejsilnější čáry nejhojnějších prvků jsou neuvěřitelně slabé a těžko odhalitelné: 22 00:02:27,180 --> 00:02:32,920 jen nepatrný zlomek světla totiž hvězdy prochází atmosférou exoplanety. 23 00:02:34,100 --> 00:02:40,720 Hubble je jeden z mála dalekohledů dostatečně výkonných, aby mohly studovat atmosféry exoplanet. 24 00:02:40,720 --> 00:02:48,180 Má také přístroje pro zkoumání spektra v rozsahu od ultrafialového přes optické, až v blízké infračervené oblasti. 25 00:02:49,620 --> 00:02:54,020 To má zásadní význam pro úplnou charakteristiku těchto atmosfér. 26 00:02:58,820 --> 00:03:01,120 Navzdory schopnostem HST 27 00:03:01,120 --> 00:03:07,460 musejí být přístroje HST při analýze atmosfér exoplanet využity až na hranici svých možností. 28 00:03:08,040 --> 00:03:13,600 Dalekohled může detekovat pouze nejsilnější čáry z atmosféry v daném spektru. 29 00:03:14,100 --> 00:03:19,940 To stačí, abychom si udělali základní představu o složení atmosféry a vzhledu planety, 30 00:03:19,940 --> 00:03:23,760 ale není tak možné odhalit jemné detaily. 31 00:03:26,560 --> 00:03:33,400 Hubble bude pokračovat ve své práci a pomůže nám pokročit v chápání planetárních atmosfér, 32 00:03:33,400 --> 00:03:37,240 ale astronomové potřebují větší a ještě citlivější přístroje, 33 00:03:37,240 --> 00:03:41,100 aby zaznamenali ještě jemnější detaily v atmosférických spektrech: 34 00:03:44,100 --> 00:03:51,900 přesně to přinese Kosmický teleskop Jamese Webba chystaný agenturami NASA/ESA/CSA. 35 00:03:55,040 --> 00:03:57,040 Text titulků ESO; Přeložil - Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové