1 00:00:00,000 --> 00:00:05,000 Ahoj, vítejte u druhé části speciálního dílu Otázek a odpovědí Hubblecast. 2 00:00:05,000 --> 00:00:10,000 V poslední epizodě jsme se zaměřili na některé vámi zaslané technické otázky, 3 00:00:10,000 --> 00:00:13,000 a v této epizodě se budeme věnovat vědeckým otázkám. 4 00:00:30,000 --> 00:00:34,000 Epizoda 79 - Otázky a odpovědi s Dr. J, část 2. 5 00:00:36,000 --> 00:00:41,000 Uvádí Dr. J., známý také jako Joe Liske 6 00:00:43,000 --> 00:00:47,000 Množství nám zaslaných dotazů se v nějakém ohledu týká Velkého třesku... 7 00:00:50,000 --> 00:00:53,000 ...je jich skutečně hodně! 8 00:00:54,000 --> 00:00:57,000 Začněme tedy u nich. 9 00:00:57,000 --> 00:01:01,000 Mnoho lidí si představuje Velký třesk jako nějaký druh exploze, 10 00:01:01,000 --> 00:01:07,000 a poté se ptají "kde se tato exploze odehrála" nebo "odkud Vesmír expanduje?" 11 00:01:08,000 --> 00:01:15,000 Eric Fischer: Pokud se vesmír rozpíná, kde leží střed této expanze? 12 00:01:15,000 --> 00:01:18,000 Odpověď zní: Všude! 13 00:01:18,000 --> 00:01:25,000 Klíčem je pochopení, že termín "Velký třesk" nepopisuje událost v prostoru, ale spíše v čase. 14 00:01:25,000 --> 00:01:28,000 Velký třesk nebyl explozí. 15 00:01:28,000 --> 00:01:35,000 Šlo o událost, která se odehrála na všech místech ve stejném čase a vesmír byl nekonečně velký hned od začátku. 16 00:01:35,000 --> 00:01:41,000 A tak neexistuje žádný bod, ze kterého se vesmír rozpíná, zároveň není ani žádný střed. 17 00:01:41,000 --> 00:01:46,000 Je jednoduše nemožné určit střed nekonečně velkého vesmíru. 18 00:01:46,000 --> 00:01:54,000 Možná jste ale někoho slyšeli mluvit o středu pozorovatelného vesmíru. A to už dává smysl. 19 00:01:57,000 --> 00:02:04,000 Michael Juntunen: Se vším tím mapováním vesmíru ve 3D, kde tedy leží střed pozorovatelného vesmíru? 20 00:02:05,000 --> 00:02:13,000 Vesmír jako celek žádný střed nemá, ale jeho pozorovatelná část ano. 21 00:02:13,000 --> 00:02:19,000 Pozorovatelný vesmír je tou částí kosmu, kterou můžeme fyzicky pozorovat. 22 00:02:19,000 --> 00:02:25,000 Veškeré záření emitované v této oblasti mělo od Velkého třesku dostatek času, aby dorazilo až k Zemi. 23 00:02:25,000 --> 00:02:34,000 Tato oblast představuje sféru s námi uprostřed, naše poloha ale nemá žádné výsadní postavení. 24 00:02:35,000 --> 00:02:44,000 Kdyby byli v některé ze vzdálených galaxií astronomové, pak by se rovněž nacházeli ve středu jejich pozorovatelné části vesmíru. 25 00:02:44,000 --> 00:02:49,000 Stejně jako mořeplavci jsme i my stále ve středu našeho vlastního obzoru. 26 00:02:50,000 --> 00:02:56,000 Tato problematika se samozřejmě týká vašich dotazů na to, jak daleko dokáže Hubble dohlédnout. 27 00:03:00,000 --> 00:03:04,000 Epizoda 68 - Hubblův stroj času 28 00:03:05,000 --> 00:03:11,000 Tyto obrázky ukazují některé z nejvzdálenějších galaxií, které kdy byly pozorovány, 29 00:03:11,000 --> 00:03:15,000 vzdálené v čase neuvěřitelných 13,2 miliardy let, 30 00:03:15,000 --> 00:03:20,000 tedy v době, kdy sám vesmír byl starý jen asi půl miliardy let. 31 00:03:22,000 --> 00:03:26,000 Toto je tedy úplná mez možností práce s Hubblem. 32 00:03:26,000 --> 00:03:33,000 Víme nicméně, že nejvzdálenější objekty identifikované Hubblem nejsou ve vesmíru těmi prvními. 33 00:03:33,000 --> 00:03:43,000 Abychom našli ty starší, potřebujeme následníka Hubblu, Vesmírný teleskop Jamese Webba, který je schopný pozorovat ještě starší části vesmíru. 34 00:03:43,000 --> 00:03:50,000 Gladstone Faria: Bylo by možné postavit nový Hubble s vyspělejšími přístroji a většími rozměry, než které umožňují současné technologie? 35 00:03:50,000 --> 00:03:54,000 Hubble, který dokáže pohlížet za hranice vesmíru? 36 00:03:56,000 --> 00:04:07,000 Nezávisle na tom, jak velký nebo výkonný je váš dalekohled, vzhledem k tomu, že věk vesmíru je konečný, vždy budete v délce dohledu omezeni. 37 00:04:08,000 --> 00:04:13,000 Dalším tématem, o kterém jste chtěli něco vědet, je rozpínání vesmíru. 38 00:04:15,000 --> 00:04:23,000 Konkrétně pokud vesmír expanduje, jak se mohou přesto dvě galaxie srazit? 39 00:04:25,000 --> 00:04:35,000 Nick Gonzales: Pokud se vesmír rozpíná všemi směry a všechny objekty se navzájem vzdalují, jak se vlastně mohou galaxie srazit? 40 00:04:37,000 --> 00:04:45,000 Ačkoliv vesmír jako celek expanduje, neznamená to, že se rozšiřuje každá jeho část. 41 00:04:46,000 --> 00:04:53,000 Například tato místnost se nerozšiřuje, stejně tak Sluneční soustava nebo Mléčná dráha. 42 00:04:54,000 --> 00:04:59,000 Tyto struktury jsou drženy pohromadě elektromagnetickou silou nebo gravitací. 43 00:04:59,000 --> 00:05:05,000 Takže zatímco vzdálenosti mezi galaxiemi se s rozpínáním vesmíru v průměru zvyšují, 44 00:05:05,000 --> 00:05:10,000 dvě blízké galaxie se nicméně mohou navzájem přitahovat, dokud se nesrazí. 45 00:05:10,000 --> 00:05:13,000 V tomto není rozpor. 46 00:05:13,000 --> 00:05:16,000 Ale nyní se přesuňme trochu blíž k domovu. 47 00:05:17,000 --> 00:05:24,000 Lory Ausmus: S tím jak daleko Hubble vidí, proč nemáme více snímků naší Sluneční soustavy? 48 00:05:26,000 --> 00:05:31,000 Karilee Schmeckpeper: Existují Hubblem pořízené snímky Pluta? 49 00:05:33,000 --> 00:05:39,000 Někteří z vás chtěli vědět, proč se Hubble nezaměřil zblízka na planety a měsíce v naší Sluneční soustavě. 50 00:05:39,000 --> 00:05:43,000 Pravdou je, že po většinu doby se na ně zaměřoval! 51 00:05:47,000 --> 00:05:51,000 Epizoda 27: Co nás Hubble naučil o planetách? 52 00:05:52,000 --> 00:05:56,000 Hubble nemůže pozorovat Slunce nebo nejbližší planetu Merkur, 53 00:05:56,000 --> 00:05:59,000 protože jeho přístroje jsou citlivé na světlo a byly by zničeny. 54 00:05:59,000 --> 00:06:09,000 Teleskop ale zkoumal všechny ostatní planety ve Sluneční soustavě včetně trpasličích planet Pluto, Ceres a Eris. 55 00:06:12,000 --> 00:06:15,000 Samozřejmě však Hubble nepořizuje jen hezké obrázky. 56 00:06:15,000 --> 00:06:24,000 Poskytuje planetologům o našich sousedech důležité informace, které nám mohou pomoci lépe pochopit naši vlastní domovskou planetu: Zemi. 57 00:06:25,000 --> 00:06:28,000 Ale co za hranicemi Sluneční soustavy? 58 00:06:28,000 --> 00:06:33,000 Před vypuštěním Hubblu jsme nevěděli o existenci extrasolárních planet, 59 00:06:33,000 --> 00:06:36,000 ale nyní je astronomové samozřejmě nacházejí všude! 60 00:06:41,000 --> 00:06:47,000 Stephan von Winckelmann: Kolik potenciálně obyvatelných planet Hubble objevil? 61 00:06:48,000 --> 00:06:54,000 Leah Turner: Dokáže Hubble podrobně pozorovat planety, které obíhají kolem jiných sluncí? 62 00:06:56,000 --> 00:07:01,000 Hubble samozřejmě hrál jistou úlohu při objevu některých exoplanet, 63 00:07:01,000 --> 00:07:06,000 ale jiné vesmírné teleskopy jako Kepler nebo CoRot jsou v tomto ohledu mnohem lepší 64 00:07:06,000 --> 00:07:09,000 protože byly k tomuto účelu přímo vyrobeny. 65 00:07:09,000 --> 00:07:14,000 Hubblova síla spočívá spíše v měření atmosfér těchto planet. 66 00:07:21,000 --> 00:07:29,000 Astronomové zkoumají planetární atmosféry za použití technologie zvané transmisní spektroskopie. 67 00:07:31,000 --> 00:07:35,000 Sledují přechod planety před její mateřskou hvězdou, 68 00:07:35,000 --> 00:07:42,000 kdy část oslňujícího světla prochází okrajem planetární atmosféry 69 00:07:42,000 --> 00:07:52,000 Jakákoliv molekula v atmosféře absorbuje část světla od hvězdy a zanechává znatelný podpis v záření, které dorazí k Hubblu. 70 00:07:52,000 --> 00:07:57,000 Hubble zatím něco podobného nedokáže u planet velikosti Země. 71 00:07:57,000 --> 00:08:12,000 Ale astronomové postupují rychle a na větších planetách již objevili vodní páru, kyslík a metan - klíčové prvky pro život na Zemi. 72 00:08:14,000 --> 00:08:22,000 Martin Walzer: Nacházíte se ve velkém míči, který se stále rozpíná. To znamená, že povrch míče se od vás vzdaluje. 73 00:08:22,000 --> 00:08:28,000 Ale co může být za tímto povrchem? Co se nachází za naším rozpínajícím se vesmírem? 74 00:08:29,000 --> 00:08:33,000 Objevilo se množství otázek, na které jsme bohužel neměli čas. 75 00:08:33,000 --> 00:08:39,000 Mezi nimi se však objevilo také několik mylných představ, o kterých bych se rád zmínil. 76 00:08:39,000 --> 00:08:44,000 Jedním příkladem je analogie nafukovaného balónku a expandujícího vesmíru. 77 00:08:49,000 --> 00:08:57,000 Myšlenka je samozřejmě taková, že povrch balónku představuje dvourozměrnou verzi expandujícího vesmíru. 78 00:08:57,000 --> 00:09:04,000 Aby tato analogie fungovala, musíte si představit sami sebe jako dvourozměrné tvory, žijící na povrchu balónku. 79 00:09:04,000 --> 00:09:10,000 Klíčem je pochopit, že třetí rozměr, t. j. nahoru nebo dolů, 80 00:09:10,000 --> 00:09:17,000 není potřebný k popisu fyzikální reality vašeho světa, tedy povrchu balónku. 81 00:09:17,000 --> 00:09:22,000 A tak pro potřeby analogie třetí rozměr vlastně neexistuje 82 00:09:22,000 --> 00:09:28,000 a ptát se do čeho balónek expanduje je tedy zcela bezvýznamné. 83 00:09:28,000 --> 00:09:37,000 Stejně tak je nesmyslné ptát se, do čeho se náš trojrozměrný vesmír rozpíná nebo co leží za hranicemi našeho vesmíru. 84 00:09:40,000 --> 00:09:45,000 A pak je tu problematika slavného "přediva prostoročasu". 85 00:09:48,000 --> 00:09:55,000 Anon: Podle relativity sestává časoprostor z přediva. Jaký je potom rozměr tohoto tkaniva a jak jej můžeme pozorovat? 86 00:09:58,000 --> 00:10:03,000 Mnozí z vás viděli tuto ilustraci vesmírného přediva ohýbaného hmotou. 87 00:10:03,000 --> 00:10:10,000 Problém je v tom, že vesmír není předivo, ani deska, ani trampolína. 88 00:10:10,000 --> 00:10:16,000 My pouze potřebujeme tuto dvourozměrnou analogii desky k zobrazení koncepce zakřiveného vesmíru, 89 00:10:16,000 --> 00:10:22,000 protože trojrozměrný zakřivený prostor je něco, s čím má naše představivost vážné problémy. 90 00:10:22,000 --> 00:10:25,000 Ale nemějte kvůli tomu špatný pocit! 91 00:10:25,000 --> 00:10:33,000 Fyzikové a astronomové pracují s těmito koncepty stále a velmi dobře jim rozumí, přesto i oni mají problémy s tím, jak si je představit. 92 00:10:33,000 --> 00:10:36,000 Potřebujeme tedy analogie, které nám pomohou zlepšit naši intuici, 93 00:10:36,000 --> 00:10:45,000 podstatné je ale vědět, kde už tyto analogie nefungují, které aspekty reality postihují a které už nikoliv. 94 00:10:46,000 --> 00:10:49,000 A na závěr ještě zásadní otázku: 95 00:10:49,000 --> 00:10:52,000 Jaký je smysl života? 96 00:10:52,000 --> 00:10:55,000 Tedy, smysl života je jas- 97 00:11:06,000 --> 00:11:13,000 Loučí se s vámi Dr. J z Hubblecastu. Příroda nás opět překvapila, a to za hranicemi našich nejdivočejších představ. 98 00:11:17,000 --> 00:11:22,000 Hubblecast je dílem ESA/Hubble na Evropské jižní observatoři v Německu. 99 00:11:22,000 --> 00:11:27,000 Mise Hubble je projektem mezinárodní spolupráce mezi NASA a Evropskou kosmickou agenturou. 100 00:11:27,000 --> 00:11:31,000 www.spacetelescope.org 101 00:11:35,000 --> 00:11:38,000 Přepsáno dle ESA/Hubble, přeložil V.S.